Rozhodly kyberútoky americké volby?

Americké prezidentské volby jsou již několik měsíců po celém světě tématem číslo jedna. Vzájemné útoky kandidátů nejsou ve volebních kampaních ničím překvapivým, stejně tak jsme se i v našich končinách několikrát setkali s vytahováním minulosti vzdálené i několik generací. S oběma jevy se ve volební kampani setkali i američtí prezidentští kandidáti. Letošní rok je ovšem unikátní v tom, jaký význam v amerických volbách sehrálo téma kybernetické bezpečnosti, které nakonec mělo podíl i na výsledku voleb.

Hillary Clintonová zaznamenala dva velké skandály, které s kybernetickou bezpečností přímo souvisely. Nejprve byla vyšetřována FBI za její porušení kvůli využívání soukromého e-mailu k pracovním účelům v době, kdy působila jako ministryně zahraničí. Druhou aféru způsobila krádež její elektronické pošty a její následné zveřejnění na stránkách WikiLeaks.

Obě aféry ukazují, jak důležitým se v současnosti stává téma kybernetické bezpečnosti, a to dokonce i v rámci volebních kampaní. Každý skandál Hillary Clintonové vedl k okamžitému poklesu jejích volebních preferencí. Otázky bezpečnosti tedy nebere na lehkou váhu ani americká společnost. Těžko si představit, jak by na podobné odhalení v případě některého z českých politiků reagovala tuzemská veřejnost, potažmo voliči.

Úplně novým jevem byl počin serveru WikiLeaks, který zveřejnil čistě soukromou korespondenci prezidentské kandidátky, z níž následně v rámci své vlastní kampaně často citoval její protikandidát. V tuto chvíli není známo, kdo korespondenci ukradl a poskytl k zveřejnění. Veřejně se ale na základě vyjádření ministerstva pro vnitřní bezpečnost a ředitele zpravodajských služeb spekuluje o ruských hackerech, jejichž činnost museli posvětit i vysoce postavení ruští vládní činitelé. Každopádně je na čase si uvědomit, že e-mailová korespondence nikdy nemůže být plně soukromá. Obzvlášť veřejná osoba se nemůže spoléhat na to, že její e-maily zůstanou pouze mezi ní adresátem.

Informace představují v soukromé i veřejné sféře mocnou zbraň. Dá se tedy očekávat, že se podobné praktiky budou objevovat stále častěji. Není žádným tajemstvím, že světové mocnosti disponují týmy hackerů. Lze předpokládat, že kromě průmyslové špionáže, k níž je běžně využívá hlavně Čína, budou sloužit i k ovlivňování a destabilizaci vnitřní politiky ostatních států. Obavy, že si Rusko bude v Pobaltí vynucovat vliv skrytými nevojenskými prostředky, nedávno vyjádřila Litva. Jedná se totiž o levný, relativně snadný a vysoce efektivní mocenský nástroj.

Martin Půlpán | Kybernetická bezpečnost